5BV 2007 - Malenovice 21.-23.9.2007


Letos to bylo jiné

 

I přes loňské "Nikdy více" jsme se letos odhodlali znovu vyrazit na tento bláznivý závod, v našem případě hlavně s vlastním tělem. Poučení loňským bolavým zážitkem se letos vyzbrojujeme v přezuvky na asfaltové pochody, kterých bude určitě dostatek a vyražime do centra zavodu. Tobylo letos přesunuto do malebné vesničky pod Lysou horou,

Malenovice, kde pro nás pořadatele opět připravili nádherné zázemi. Před startem to nikdo netušil, ale po skončení každy konstatoval, že to bylo jiné než loni.

 

Už i start byl jiný. Na začátek si pro nás organizatoři připravili tzv. "Časovku". To jsme se hromadně přesunuli po značené cestě do Ostravice, kde byl teprve ostrý start. Tam jsme se dozvěděli letošní "První Beskydský vrchol". 1276m vysoký Smrk. Z Ostravice na něho vede pouze jediná možná nejkratší cesta. A to po červené značce, kterou se všichni vydali. Bylo to trochu divné, kdy všichni jak husy v řadě šli za sebou, ale na druhou stranu i zajimave pozorovat krásny štrůdl světylkujících postaviček. Bez těžkosti kolem 1:00 doražíme na vrchol, kde diky návalu turistu se udělala menší zácpa při zápisu kontroly. Jako další vrchol jsme předpokladali pustevny nebo něco v této vzdálenosti, ale opak byl pravdou.

Druhým vrcholem byla zapadně položená Velká Stolová. 1045m vysoky kopec byl pouze přes údoli. Je pravdou, že bylo třeba sestoupit o bezmála 700m niže do údoli a poté opět vystoupat poctivých 500 vyškových metru, ale ani tento fakt nas neodradil a k vrcholovému stanu doražíme něco kolem 4:30. Prohodime pár slov z posádkou na vrcholu a chvátáme dál. Tentokrát na třetí vrchol.

Když nám řekli, že tím třetím vyvoleným vrcholem je Lysá hora, tak nám hned bylo jasné, že co se převýšení týče to bude opět lahůtka. Před chvíli poctivě nastoupaných 500m budeme muset opět obětovat. Jiná cesta než přes Ostravici nevede. Takže nás čeká další stoupání. Abychom se dostali na 1323m vysoký kopec čeká nás na 8km převýšení 900m. Těsně před Ostravici se k nám připojuje až podezdřele přitulná laň. Tá se nás nenápadně drží až do samotného centra Ostravice, kde místo absolvování nákupu s náma, jde si prohlédnout výlohy mistní restaurace. Po občerstvení v podobě lahváču z místni samoobsluhy se vydavame na strastiplnou cestu na Lysou. Na železničním přejezdu už nás opět doprovázi naše čtyřnohá kamarátka. Pokaračuje s náma až někam k Butořankam kde ji ztracíme z dohledu. Nakonec se nám to povedlo a v 10:00 si davame zaslouženou polévku a chmelový mok. Pár dvojic to tady balí a míři na nedalekou základnu. My jsme si dali krátky chrupec a vyražíme dál.

Na, přes udoli viditelný, 1203m vysoký Velký Trávný. Díky špatnému rozhodnutí, si trať trochu prodlužujeme jak časově tak kilometrově. No co, už se stalo. Zato jsme si mohli na Visalajích posedět u pár točených, dát si polivku a poklábosit se starým kamarádem, kterého jsme náhodně potkali na cestě. I když visalaje leži podstatně výš neš Krásno, pravě tudy vedla nejkratší cesta, dál nám výstup na vrchol zabrat. Konečně v 17:30 stojime na vrchu. Zapsat se, namazat nohy a hurá na poslední vrchol. Zatim byla trať kilometrově velice krátka proto očekávámé nějakou brutali, vrchol vzdáleny několik desítek kilometru. Opět jsme na omylu.

Pátým Beskydským vrcholem roku 2007 byla zvolena Kykulka. Kilometrově je to kousek. Je třeba pouze sestoupit o 730m níže do Krásna a opět nastoupat 930 výškových metrů. Kdo zná tak potvrdí, že sešup po modré značce z Trávného do Krásna je masakr. Zajimave bylo sledovat pohledy těch, kteři si tuto cestu zvolili i pro výstup na Velký Trávny. Když zjistili, že za chvíli budou muset jit stejnou cestou dolu tak se na jejich tvářich objevila nenávist, vyděšení. Naše nožky už taky neslouži na plno, hlavně mému spolubojovnikovi Petrovi. Ale i přes tento handicap se nám povedlo na bezmála 1000m vysokém vrcholku Kykulky stanout ve 21:45. Je krásna sobotní noc a nám už zbýva pouze dorazit na základnu. Kvůli kolenu raději volime trasu přes Ivančenu, která je sice dlouha, ale celkem pohodová. Alespoň pro mne. Na Petrovi byla ke konci vidět nenávist, hlavně když jsem rozhodl, že slezeme na přejmo přímo k Bezručovi. Držel jsem se raději dál od něho, jinak by mě asi tím klackem o který se opíral propíchl. V neděli, 15min po nulté hodině jsme dorazili do cíle na 62 místě. Něco kolem 85km v nohách bylo sice znát, ale fungovat se dalo dál. Některým sice už chození dělalo problémy a tak volili raději polohu sedicího bojovnika popijejicího čaj. Samo sebou ten čaj jim musel někdo přinést. Na závěr celé akce jsme si dali zasloužený guláš a jeli se domu vyspat.

Jak nadpis hovoří, "Letos to bylo jiné". Bylo to krátké. Pořadatele nás chtěli utahat na převýšení, ale při pohledu na výsledkovou listinu se jim to moc nepovedlo. 78 posádek ze 120 zdolalo trať v plné výši. Doufáme, že tento údaj bude v noci strašit pořadatele a příšti rok se vrátí do starých kolejí.

díky tedy opět za krásnou akci a za rok znovu